Z O2 areny rovnou do Backstage?

Jen pár kroků dělí O2 arenu od hotelu, který jako by byl přirozeným pokračováním jejího světa. STAGES HOTEL Prague není jen místem pro přenocování – hudba, design, gastronomie i názvy jednotlivých prostor připomínají, že tady se žije v rytmu koncertů, sportovních utkání a velkých událostí. V jeho pokojích odpočívají světové hvězdy i sportovní šampioni, v BACKSTAGE Restaurantu se potkávají fanoušci před koncertem a během hokejového mistrovství světa se hotel stal domovem pozdějších českých mistrů světa. S jeho ředitelem Otakarem Johnem jsme si povídali o tom, jaké je řídit hotel v sousedství největší české areny, co všechno se odehrává za hotelovou oponou a zda ho ještě dokáže některý z hostů překvapit.

Hotel jako součást zážitku

STAGES HOTEL Prague stojí jen pár kroků od O2 areny. Nakolik je podle Vás hotel její přirozenou součástí a nakolik si už vybudoval vlastní identitu?

Myslím, že platí obojí. Propojení s O2 arenou máme od začátku doslova v naší DNA – od samotného konceptu hotelu přes design až po názvy jednotlivých prostor. Zároveň jsme si ale za těch několik let vybudovali vlastní identitu a dnes už nejsme jen „hotel vedle O2 areny“. Máme vlastní produkt s jedinečnou atmosférou, vlastní gastronomii a spousta hostů k nám přijíždí, i když se v areně zrovna nic nekoná. A právě to považuji za důkaz, že celý koncept funguje.

Lidé většinou přijíždějí do hotelu proto, aby zážitky hledali někde venku. U STAGES se ale od začátku pracuje s myšlenkou, že zážitkem má být už samotný pobyt. Jak se taková filozofie převádí do každodenního provozu?

Především tím, že hotel nesmí být jen místem, kde dostanete klíč od pokoje, vyspíte se a ráno odjedete. Chceme, aby host cítil atmosféru STAGES od chvíle, kdy vejde do lobby. Hudba, design, vůně, restaurace, a hlavně lidé, kteří se o něj starají – všechno musí fungovat dohromady. Během velkých koncertů nebo sportovních akcí je to ještě intenzivnější. Hotel se na několik hodin stává součástí celé události a celého zážitku.

Hudební svět je ve STAGES přítomný téměř všude – od názvu hotelu přes BACKSTAGE Restaurant až po MUSIC Lounge nebo FRONTMAN Suite. Který detail podle Vás hosté objevují nejraději?

Mám rád právě ty detaily, které nejsou úplně prvoplánové. Třeba označení pokojů připomínající hudební témata nebo rafinované prvky v interiéru a exteriéru. A samozřejmě BACKSTAGE Restaurant – už samotný název skvěle vystihuje, kde se nacházíme. Host postupně zjišťuje, že hudební inspirace není jen marketing, ale opravdu se prolíná celým hotelem.

Kdybyste měl někomu, kdo ve STAGES nikdy nebyl, popsat atmosféru hotelu třemi slovy, která by to byla?

Energická. Neformální. Autentická. Jedinečná.

Když vedle vás žije O2 arena

Poznáte už při příchodu do lobby, zda se ten večer v O2 areně koná metalový koncert, popová show nebo sportovní utkání?

Naprosto. A často ani nemusíte vědět, co je ten večer na programu. Publikum každé akce je trochu jiné – oblečením, energií i tím, jak tráví čas před začátkem. Metalový koncert, popová hvězda a hokejový zápas vytvoří v lobby tři úplně odlišné světy. Pro mě jsou právě tyto neustálé proměny jednou z věcí, které mě na STAGES baví nejvíc.

Co se v hotelu děje ve chvíli, kdy skončí vyprodaný koncert pro téměř dvacet tisíc lidí a část publika zamíří právě k vám?

Během několika minut se všechno změní. Ještě chvíli předtím může být lobby relativně klidné a najednou je plné lidí, emocí a energie z koncertu. Pro nás je to samozřejmě provozně náročný moment, na který musíme být připraveni. Zároveň je to ale přesně chvíle, kdy STAGES funguje tak, jak jsme si ho představovali – koncert s poslední písničkou v O2 areně vlastně úplně nekončí, jeho atmosféra pokračuje u nás.

Hosté hotelu mají také přednostní vstup do O2 areny. Jak důležité je podle Vás dnes propojit ubytování s celým zážitkem návštěvníka od příjezdu až po samotnou akci?

Velmi. Zážitek dnes už dávno není jen o luxusu. Neznamená pouze hezčí pokoj nebo větší koupelnu, to už se považuje za samozřejmost. Přidanou hodnotou je především pohodlí a čas. Přijedete, zaparkujete, ubytujete se, dáte si večeři nebo drink a potom během několika minut pohodlně přejdete na koncert. Pokud k tomu přidáme přednostní vstup do O2 areny, odpadá další část starostí. Host se nemusí zabývat logistikou a může si jednoduše užít celý večer.

Hvězdy za zavřenými dveřmi

STAGES díky své poloze přirozeně hostí také umělce, sportovce a jejich týmy. Je péče o světovou hudební hvězdu v něčem zásadně odlišná od péče o běžného hosta?

V principu vlastně ne. Každý host očekává, že se o něj dobře postaráme. U známých osobností jsou samozřejmě mnohem vyšší požadavky na soukromí, bezpečnost a logistiku a často se vše plánuje dlouho dopředu. Ale naše filozofie je stejná: host by měl mít pocit, že všechno funguje přirozeně a bez komplikací. To, kolik práce je za tím v zákulisí, by ideálně vůbec neměl poznat.

Mají velké hvězdy opravdu tak neobvyklá přání, jak si veřejnost představuje, nebo je realita mnohem obyčejnější?

Realita je většinou mnohem obyčejnější než legendy o rockových hvězdách. Samozřejmě existují velmi detailní ridery a občas i neobvyklá přání, ale většina umělců chce v zásadě totéž co ostatní hosté – klid, soukromí, dobré jídlo a kvalitní servis. Čím větší hvězda, tím překvapivě normálnější často její požadavky bývají.

Bez jmen – vzpomenete si na požadavek některého hosta, který překvapil i zkušený hotelový tým?

Určitě ano – a ne na jeden. Některé požadavky nás dokážou zaměstnat opravdu kreativním způsobem. Ale právě tady asi zůstanu věrný jednomu ze základních pravidel hotelnictví: co se stane v hotelu, zůstane v hotelu. Diskrétnost je součástí našeho servisu stejně jako pohodlná postel nebo dobrá snídaně.

Stává se, že hosté vůbec netuší, že u snídaně nebo ve výtahu stojí vedle člověka, který předchozí večer vyprodal O2 arenu?

Ano, a možná častěji, než byste čekali. Některé světové hvězdy bez pódia, světel, kostýmů a celého doprovodu vypadají neuvěřitelně nenápadně. Sedí ráno u snídaně v mikině a teniskách a většina hostů vůbec netuší, kdo je u vedlejšího stolu. A myslím, že právě to si u nás řada z nich užívá.

A opačně – stalo se někdy, že Vás známý host překvapil svou naprostou skromností a nenáročností?

Mnohokrát. Dokonce bych řekl, že mě to po letech už ani nepřekvapuje. Některé z největších osobností, které jsme hostili, byly zároveň těmi nejmilejšími a nejméně náročnými hosty. Člověk si při tom znovu uvědomí, že velikost jména a velikost ega spolu vůbec nemusí souviset.

Hotel mistrů světa

Během mistrovství světa v hokeji 2024 u vás bydlela česká reprezentace, která nakonec získala zlato. Jak na ty dny vzpomínáte?

To je něco, na co se nezapomíná. Hotel se na dobu šampionátu stal domovem českého týmu a my jsme samozřejmě všichni turnajem žili už dlouho před jeho začátkem. S každým dalším zápasem pak rostlo napětí i očekávání.

Když jsem v roce 2020 podepisoval v O2 areně svoji pracovní smlouvu, na protilehlém parkovišti se začaly nad úroveň přízemí vynořovat první obrysy hotelu. Tehdy jsem dlouhé minuty stál na místě a představoval si, že jednou bude v O2 areně zase mistrovství světa v hokeji, že u nás snad budou hráči bydlet a že se možná staneme součástí jedné z největších akcí, která se u nás vůbec může odehrávat. Když pak český tým získal doma po čtrnácti letech titul mistrů světa, měli jsme obrovskou radost a pocit, že jsme byli součástí něčeho mimořádného.

Dokážete popsat atmosféru hotelu po vítězném finále? Byla to ještě hotelová noc, nebo už jedna velká oslava?

Řekněme, že to byla velmi netypická hotelová noc. (smích) Emoce byly obrovské – nejen mezi hráči, ale i mezi našimi zaměstnanci. Několik týdnů se o tým staráte, potkáváte hráče každý den a najednou se vrátí do hotelu jako mistři světa. V takové chvíli je samozřejmě těžké zůstat úplně profesionálně neutrální. Ten večer jsme byli především Češi a fanoušci.

Když pak v pondělí odpoledne před odjezdem hráčů na Staroměstské náměstí přišel Roman Červenka s tím, že bychom se měli společně s hráči vyfotit, protože jsme „přece byli jeden tým“, vznikla jedinečná fotografie, která se od té doby vyjímá v hotelovém lobby na nejprestižnějším místě.

Z tohoto příběhu vznikl také Stůl šampionů s originální zlatou medailí a místy spojenými s jednotlivými hráči. Jak se tento nápad zrodil?

Chtěli jsme, aby po tom mimořádném období v hotelu něco zůstalo. Ne jen fotografie na stěně, ale něco, co má skutečný příběh. Proto vznikl Stůl šampionů na místě, kde se hráči během mistrovství pravidelně potkávali. Je to naše připomínka týmu, který u nás několik týdnů bydlel a nakonec odsud odjížděl jako mistr světa. Originální zlatá medaile, kterou jsme od hokejového svazu dostali jako poděkování, tomu samozřejmě dává úplně jiný rozměr.

Otakar John trochu osobněji

Hotel je v provozu 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Dokážete jako jeho ředitel vůbec někdy skutečně „vypnout“?

Úplně? Asi ne. Hotel nikdy nezavírá a vždycky se v něm něco děje. Telefon samozřejmě můžete odložit, ale někde vzadu v hlavě stejně víte, že provoz pokračuje. Na druhou stranu jsem se za dlouhé roky v oboru naučil důvěřovat lidem kolem sebe. Bez skvělého týmu by tuhle práci dlouhodobě dělat nešlo.

Co Vás na hotelnictví i po letech pořád dokáže překvapit?

Lidé. Ale to je zároveň důvod, proč mě hotelnictví pořád baví. Můžete mít perfektní procesy, standardy a připravené scénáře, ale každý den přijde někdo nebo něco, co v žádném manuálu není. Hotel je vlastně takový živý organismus – a dva stejné dny v něm prakticky neexistují.

Když máte po práci možnost přejít pár metrů do O2 areny – jste stále ředitel hotelu sledující servis a provoz kolem sebe, nebo se dokážete proměnit v obyčejného fanouška?

Prvních deset minut určitě pořád vidím věci, kterých by si běžný návštěvník možná vůbec nevšiml. To je asi profesní deformace. Ale když začne dobrý koncert nebo zajímavý zápas, dokážu přepnout velmi rychle.

Zároveň musím smeknout před úrovní servisu, který kolegové v O2 areně – a samozřejmě i O2 universu – dokážou poskytnout. Trávím spoustu času na cestách a právě koncerty či sportovní akce jsou častým cílem těchto cest. Standard O2 areny se ale opravdu vidí málokde.

A která světová hvězda by podle Vás ve STAGES ještě rozhodně měla přespat?

Pearl Jam. Nejenže mám tuto kapelu opravdu rád, ale byl to po otevření hotelu také první opravdu velký koncert světové hvězdy, na který jsme se chystali. Bohužel se pak koncert na poslední chvíli zrušil a od té doby stále čekáme. Dokonce úplně první rezervace, kterou jsme do ještě neotevřeného hotelu dostali někdy na jaře 2021, byla právě na termín tohoto koncertu. Dodnes ji máme zarámovanou v naší zasedací místnosti.

A pokud by u nás zároveň Eddie Vedder nechal kytaru jako suvenýr, vůbec bych se nezlobil.